Přihlásit | Registrovat
Report: Sparta - Kometa (19.2. 2017)

Report: Sparta - Kometa (19.2. 2017)

Obsáhlý report z Invaze do Prahy!

Pořádný výjezd (čti několikatisícový) na Spartu jsme měli v plánu už delší dobu. Bohužel většinou v minulých sezónách vycházely zápasy na všední dny, což není ideální termín pro velkou invazi. Až letos se na nás usmálo štěstí.

Více než měsíc předem začínáme domlouvat vše potřebné. Nejdříve je potřeba zajistit co nejvíce lístků. Po domluvě s pražským klubem, nám rezervovali oba primární sektory pro hosty s kapacitou 412 míst, s tím, že lístky musíme zaplatit 3 týdny dopředu. Máme trochu obavy, zda tolik lístků udáme takhle s předstihem. Ty se však nakonec ukazují jako liché. Měsíc před zápasem spouštíme rezervaci lístků a i díky dobré propagaci jsou lístky během 27 hodin fuč. První úkol tedy splněn.

Druhou částí bylo vymyslet, jak se tam dopravíme. Díky termínu, hracímu času a předpokládanému množství lidí se nám nejvíce líbí varianta vlakového výjezdu s výstupem i nástupem hned vedle haly, v pražské Libni. V prvotní fázi se nám bohužel nedaří s Českými drahami spojit (holt státní podnik…). Naštěstí na naši výzvu reaguje generální manažer ČD a domlouvá si s námi schůzku. Ta dopadá nadmíru dobře a daří se tak domluvit připojení zvláštních vagonů vyhrazených pro naše fanoušky, s tím, že počty postupně upřesňujeme, jak se nám hlásí lidé. Následně na společný výjezd lákáme i formou letáků, před utkáním proti Plzni (28.1.), tak aby nás vyjelo co nejvíce. Druhý úkol také splněn.

Třetí věcí je, že na takto masivní výjezd nemůžeme dojet jako fanoušci s prázdnou. Začínáme plánovat choreografii hodnou našich poměrů. Trochu nám plány komplikuje, že nemáme aktuálně prostor pro malování, který bychom mohli nastálo využívat. V tomto nám nesmírně pomáhá Divize SHÚ, kdy nám její člen propůjčuje jednu sobotu k malování sportovní halu v Uherčicích, kterou spravuje. Nově, oproti všem předchozím choreografiím, vytváříme hlavní kreslený motiv na látku pouze za použití sprejů. Celkové náklady na tuto prezentaci se vyšplhaly na cca 12 tisíc korun.

Choreo sice máme hotové, ale dále je vše potřeba domluvit s pražským klubem, aby nám naše prezentace byla vpuštěna. Po několika emailech jsme domluveni, za jakých podmínek si můžeme naši plánovou věc přivést. Jedinou proprietu, kterou nejsou v Praze ochotni akceptovat, jsou mávací vlajky na tyčích, kdy z požadovaných 40 nám povolují pouze 8 a to ještě na tyčích do 1,2 m, což v počtu jakém jedeme, zavrhujeme a s sebou je nebereme. Třetí položka odfajfknuta.

S blížícím se termínem zápasu už víme, že to bude velké. Lístky do vedlejších sektorů kolem našeho kotle rychle mizí přes Ticketportal. Dokonce 14 dní před zápasem je otevřeno do prodeje i horní patro O2 Areny.

Plni očekávání netrpělivě vyhlížíme předposlední únorovou neděli. Sraz na nádraží máme skoro hodinu před odjezdem, tak aby se nám povedlo vše zorganizovat. Nakonec do vlaku, ve kterém máme vyhrazených 6 vagonů, nastupuje přímo v Brně cca 300 modrobílých a dalších několik desítek přistupuje postupně na dalších zastávkách. Do Libně bohužel dorážíme s půlhodinovým zpožděním a stejným časovým intervalem zbývá i do začátku zápasu. Vydáváme se společně na pochod na stadion, při kterém odpalujeme solidní množství pyrotechniky a kořeníme tak výjezd další show. To se ovšem nelíbí některým příslušníkům pořádkové jednotky a několik našich fanoušků zadržují (naštěstí všechny ještě během první třetiny propouští s drobnou pokutou a můžou jít za námi na stadion).

Před stadionem nás čeká ještě prohlídka choreografie a dalších propriet, a i díky ní se dostáváme na stadion chviličku po začátku první třetiny. Hodnotit co se dělo na ledě vlastně nemá ani moc smysl. To viděl každý sám. Ovšem to co se děje na tribuně je naprostý mazec! Od začátku zápasu až do samotného konce kotel hučí na plné obrátky. I navzdor nepříznivému stavu skóre dokazujeme, že jsme si přijeli tento výjezd užít a nic nám ho nepokazí.

Končí první třetina, a nám nastává velký shon. Máme přestávku na to, abychom nachystali cca 1000 fólií, podle barevného motivu a ústřední plachtu. V komerční přestávce druhé třetiny vytahujeme připravenou choreografii přes 4 sektory za bránou. Nad hlavy jde malovaná plachta s motivem jedné z našich nálepek (Modrobílý Joker a nápis Ultras Style Kometa Brno). Okolo ní jsou pak modré, bílé a blankytné fólie. Schody jsou navíc zakryty modrým a bílým igelitem, tak, aby byla doplněna celistvost prezentace. Vše vychází naprosto skvěle, až na malý kus schodů pod koncem látky, kam jsme zapomněli dát připravený igelit. Vše ale operativně řešíme roztažením šál fanoušků v tomto malém prostoru.

I nadále pokračujeme ve velmi dobrém supportu, kdy chorály ztišujeme, aby následně mohli propuknout v ještě větší hukot. Různě si sedáme, abychom následně mohli „vybuchnout“ v totálním fanatizmus při tom či onom chorálu. Několikrát se rozdělujeme na dvě poloviny, kdy jedna se snaží přeřvat tu druhou. Prostě paráda, jak se sluší a patří.

Naši hráči nakonec zápas prohrávají 4:0 a seřazují se pod náš kotel. Zde nenastává zrovna nejšťastnější situace, kdy částečně beru vinu i na sebe, ale kdo někdy speakroval ví, že to není jednoduché. Zvedáme ruce a chceme zpívat chorál Borci ze Štatlu. Do toho však nám hráči děkují potleskem a část fanoušků jim to opětuje. To jsme ovšem neměli ani v nejmenším v plánu, po jejich, nejen v tomto zápasu, ostudném výkonu. Rozjíždíme tedy tento chorál na plný kule, ne však kvůli tomu abychom hráčům za něco děkovali, ale abychom jim ukázali, že si celý výjezd nepokazíme jen kvůli tomu, že hráli, s prominutím, jak idioti. Z mého pohledu jsem to bral jako takovou „hecovačku“.

Následně už jen naposledy „pozdravíme“ domácí a vydáváme se směr nádraží. Každý tráví čas do odjezdu vlaku po svém. Někdo v rytmu disko tančí před O2 Arenou, někdo jde na pár točených a někdo na slevy do Lidlu J. Vlak přijíždí opět z 15 minutovým zpožděním a během cesty dalších 15 minut nabírá, takže do Brna dorážím kolem půl jedné.

Výjezdu po fanouškovské stránce nelze naprosto nic vytknout. Kdo s náma vyjel, tak si to musel náležité užít. Opět jsme všem dokázali, že jsme jedni z TOP fanoušků nejen v naší republice! A to co se dělo na ledě, opravdu nemá cenu komentovat…

- Mitas -