Tři zápasy ve třech dnech? Ano, i takhle se dá trávit víkend. V pátek po dalším vyhraném domácím zápase nás HLAVOU napadá skvělý plán a to že díky výbornému vlakovému spojení prázdnou sobotu vyplníme výjezdem na Zbrojovku do Mladé Boleslavi. Po jedenácté hodině se nás schází na nádraží 8 kusů a ikdyž se jedná o velmi nízký počet, kvalita osádky zde vítězí nad kvantitou a je jasné, že o zábavu bude postaráno.
Po cestě padá pár lahví, dobře se bavíme, probíráme různá zásadní témata. Zlom však přichází po přestupu do druhého vlaku, kdy se u nás ve vagónu zjevuje obchodní zástupce, pravděpodobně společnosti Tefal. Na první pohled muž na úrovni přichází s neodmítnutelnou nabídkou. Konkrétně žehlička, ve velmi dobrém stavu za neskutečných 40 korun a pár cucíků vodky. Tento obchod bez váhání přijímáme. Od této chvíle má výjezd naprosto jiný rozměr, jelikož je nám jasné, že všechny dnešní průsery vyžehlíme.
Po příjezdu se v dešti přesouváme na stadion, kde se potkáváme s dalšími Zbrojováky, kteří dorazili auty. Fandění za moc nestojí, avšak výkon na hřišti nevypadá vůbec špatně. Nakonec se podaří týmu v těch nejkrásnějších dresech v posledních vteřinách vyrovnat, vybojovat tak cenný bod a my víme, že dnes bude co slavit.
Po zápase se kvůli brzkému odjezdu vlaku auty přesouváme na nádraží v Boleslavi a vyrážíme směr Brno. Ve vlaku se se potkáváme s dětským týmem judistů, kteří se vraceli z výletu a tak oprášíme náš repertoár táborových písniček. Skvěle se bavíme, vedoucí oddílu příliš ne, ale děti se s radostí přidávají. Překvapení nás však čeká při přestupu v Kolíně. Vlak směr Brno? Není. Další spoj? Za 3 hodiny z Pardubic. Hmmm. Vydáváme se tedy k polokoňům. Zde navštěvujeme nonstop s obsluhou, která naprosto rozumí naší zábavě. Jiným návštěvníkem je nám zde nabídnuta také čára pervitinu (jsme přece ve městě perníku), tu s díky odmítáme, přece jen se dnes na Tabarin necítíme. Další vlak již s přehledem stíháme, v brzkých ranních hodinách dorážíme do Brna a míříme spát, jelikož víme, že ráno nás čeká další výjezd. Tentokrát na hokej do oblíbeného Hradce Králové.
V neděli ráno se probouzíme a jak to tak po alkoholových dýcháncích bývá, MÁME SUŠÁK. Ale ne obyčejný sušák, ale skutečný, kvalitní, nerezový sušák na prádlo. Po nacenění naším zkušeným makléřem je nám jasné, že pokud žehlička den předtím stála 40 korun, tento produkt musíme prodat minimálně za kilo. Rozhodujeme se tedy, že mu dopřejeme to štěstí a na výjezd se vydá s námi.
Na srazu se schází osádka autobusu, který volíme jako dopravní prostředek tentokrát. Sušák cestou získává různé podoby jako je harfa, nebo mixážní pult pro DJ. K našemu překvapení se ho však stále nedaří vydražit. Co se dá dělat. Hlavní je, že do Hradce přijíždíme včas a míříme na hokej. Zde se nás schází téměř plný sektor a rozjíždí se fandění. Bohužel pokud Zbrojovka v sobotu svým výkonem překvapila v dobrém slova smyslu, u hokeje to platilo naopak. Výsledek 5:1 a první zápas bez zisku bodu v sezóně. Avšak ztratit poprvé všechny 3 body v 15. kole? Klobouk dolů pánové. Proto ani tato porážka naši dobrou náladu nekazí a chystáme se na cestu domů.
U autobusu dochází ještě ke zdržení od PČR, kterým se nelíbí snaha jednoho z nás o prodej sušáku domácím fanouškům, avšak nakonec velitel zásahu uznává, že sušák nemohl uposlechnout výzvu a vše je tak v klidu, ke spokojenosti všech, vyřešeno. Sušák balíme a vyrážíme do Brna. Cestou zpět probíhá stále kvalitní výjezdová party. Máme tu nějaké žádosti o ruku (gratulujeme). Volíme také zastávku v Aquaparku Benzinka, kde si dáváme kvalitní bublinkovou koupel s vůní, která má nádech saponátu pro umývání aut. Počasí krásné, slunečné, jako dělané na takové radovánky. No co už, aspoň jsme konečně pořádně využili ten několikrát zmiňovaný sušák. Od této chvíle probíhá zbytek výjezdu klidněji. Okolo 11 hodiny jsme v Brně a rozcházíme se domů. Další výjezdová party? PŘÍŠTÍ PÁTEK V MLADÉ BOLESLAVI!
- Pichy -
