Ačkoliv to praděpodobně ne úplně každý zaregistroval, tak uplynulý týden nám nabídl hned tři po sobě jdoucí zápasy proti našemu nejnenáviděnějšímu rivalovi, pražské Spartě. Jako první změřily v pátek na brněnském ledě síly týmy staršího dorostu, přičemž z tohoto měření sil vyšla vítězně Kometa, která si připsala tři body za výhru 2:0. Následující den jsme se, tentokrát již v pražských Holešovicích, utkaly se Spartou v rámci juniorské extraligy. Příhodný termín utkání pochopitelně zaregistrovala i naše divize, načež jsme pojali úmysl toho utkání navštívit a naši juniorku v souboji s mladou pražskou chátrou podpořit. Ačkoliv se z počátku rýsovala celkem slušná účast, většina potenciálních návštěvníků zápasu postupně svoji účast odvolávala, a utkání jako takové jsme tedy nakonec navštívili pouze ve dvou. Místo sektoru hostí tedy volíme místa na hlavní tribuně, přičemž ještě před zahájejím utkáním využívám příležitosti k menší exkurzi do běžně nepřístupných prostor staré holešovické arény, kde je počas tohoto zápasu možné pohybovat se prakticky bez omezení... Zajímavé. Zápas jako takový sleduje možná stovka diváků, z nichž velkou část nejspíš tvoří skauti či rodiče, vidíme však i dva další fanoušky se symboly Komety. V místech bývalého sparťanského kotle rovněž pobíhá skupina šesti přibližně jedenáctiletých dětí, které si stadion nejspíš spletly s dětským hřištěm. Ačkoliv celkový výsledek zápasu 1:4 z našeho pohledu je velmi podobný tomu jak dopadl pozdější zápas seniorských mužstev v O2 aréně, obrázek hry naší junirky to co proti největšímu rivalovi později předvedli jejich starší kolegové přiliš nepřípomínal. Juniorce lze v tomto zápase vytknout hlavně dvě věci – to, že nezachytila úvod utkání, kdy se Sparta poměrně rychle dostala do vedení 2:0, a potom někdy až trestuhodné neproměňování gólových šancí. Narozdíl od A-týmu si však tyto šance dokázala vytvořit a nebylo jich zrovna málo, avšak kromě gólu Libora Zábranského v přesilovce byly výsledkem pouze dvě tyče, minimálně třikrát netrefená prázdná branka, neproměněné trestné střílení a celá řada dalších, větších či menších příležitostí. Celkově v tomto zápase juniorka předváděla pěkný hokej, kterému rozhodně nechybělo nasazení (opět kontrast s pozdějším představením ve Vysočanech) a konečné skóre tak může být trochu matoucí (Sparta vstřelila svůj čtvrtý gól do prázdné branky zhruba vteřinu před koncem utkání). Tato prohra nás však tolik mrzet nemusí, jelikož naši junioři si čtyři kola před koncem základní části v tabulce stále drží dobré třetí místo, přičemž jejich sobotní soupeř je až osmý. 

Následující den tedy dochází k dlouho očekávanému utkání ve vysočanské O2 aréně, která se v letech minulých stávala častým dějištěm mnohotisícových výjezdů v zápasech proti dnes již prvoligové Slavii, případně proti momentálně stejně prvoligovému Kladnu. Příznivou okolností je jistě nedělní termín, méně přiznivou je aktuální (čti – od počátku prosince trvající) „forma“ našeho týmu, což nás ale pochopitelně při přípravě výjezdu neodrazuje. V den zápasu, stejně jako tomu bylo již před listopadovým střetnutím, jsou v okolí největší české hokejové arény kromě fanoušků oděných do nehezkých a nevkusných barev místního klubu vidět stovky příznivců oděných do bílé a modré. Poměr fanoušků obou klubů je takový, že jenom na základě jejich počtu by pro nějakého kolemjdoucího cizince bylo víceméně nemožné určit který tým že je dnes ten domácí. Samotný zápas navštívilo 11 974 diváků, aréna tedy byla zaplněna ze 70 %. Důležitá otázka samozřejmě zní, jakou část z této sumy tvořili naši fanoušci. Odhadnout přesné číslo je celkem obtížně, avšak troufám si tvrdit že počet příznivců Komety se mohl pohybovat kolem 3 000 lidí (pro srovnání – poslední vzájemný zápas v Brně navštívilo asi 40 sparťanů). Jenom samotný kotel tvořený čtyřmi sektory čítá zhruba 1000 lidí, další fanoušci Komety obsazují sektory přilehlé a modrobílé barvy lze rovněž vidět v horním patře. Pražská divize se zápasu účastní v počtu přibližně patnácti lidí. Představy některých slabomyslných jedinců fandících Spartě o tom, že většina brňáků podílejících se na invazi je ve skutečnosti z Prahy mají zřejmě svůj základ v jejich neschopnosti pochopit fakt, že několik tisíc lidí opravdu může vyjet podpořit svůj tým i do několik set kilometrů vzdálené destinaci, či ve vědomí vlastní neschopnosti někam vyjet bez finanční asitence klubu. 

Naše invaze sice početně nepřekonala předešlé některé minulé velké výjezdy do O2 arény, avšak i tak se rozhodně nejedná o neúspěch a náš výjezd můžeme bez nadsázky označit za jeden z největších hokejových výjezdů v Česku za posledních několik let. Nejsem si jistý jestli má smysl komentovat dění na ledové ploše, a komentovat ho nebudu protože se mi prostě nechce. Náš support si i přes vývoj zápasu udržoval vysokou úroveň, a nijak výrazně mu neuškodily ani dva góly v první třetině. Nevím jestli to byl výkon stoprocentní, každopádně rozhodně se nemáme za co stydět. Chybět pochopitelně nemohly ani pozdravy na adresu „domácích“, avšak nebyly tak časté jako v některých minulých vzájemných zápasech. O výkonu „domácícho“ sektoru toho moc napsat nemohu, jelikož jsem ho v průběhu zápasu prakticky neslyšel, což však konec konců není nic nového. Čistně objektivně posoudit kdo byl dnes slyšet víc by nejspíš mohl někdo kdo seděl uprostřed hlavní tribuny, avšak není až tak těžké odhadnout kdo na tribunách v neděli tahal za delší a kdo za kratší provaz... Chybět pochopitelně nemohlo ani výjezdové choreo, do kterého se zapojily čtyři brněnské sektory, kdy malovanou plachtu s motivem „Ultras Style Kometa Brno“ doplňují modré a bílé fólie spolu se stejnobarevnou plachtou zakrývající schodiště mezi jednotlivými sektory. Výsledek může každý posoudit sám, avšak dle mého názoru jsme opět dokázali to, že ve tvorbě choreografií stále patříme ke špičce naší hokejové scény. Velkým choreem se rovněž prezentovali i sparťané, kterým se choreo i tentokrát (kupodivu) po technické stránce povedlo. 

Nám nezbývá než doufat že příští invaze se odehraje za příznivějších hokejových okolností a že si v příští sezoně konečně po třech letech odvezeme z O2 arény vítězství.

J.S., Divize Praha

Fotogalerie

Zobrazit celou galerie

Zobrazit celou galerii