Nejdříve jsem neplánoval výjezd do Kladna, ale při myšlence volného pátku píši Mitasovi ve středu o flek v busu. Je to moje autobusová premiéra, jelikož razíme z Vyškova vždy autem.

Výjezd pro mě začíná v 8:30, kupuji nějakou menší pyrotechniku, abych se zapsal. V 9:30 mi jede bus na Zvonařku. Oko hodím do Vaňkovky, po té si skočím naplnit žaludek do velmi známého Sport baru. Ve 12 hod se přemisťuji na Kopečnou, kde je ještě zavřeno. Venku se scházím s bubeníkama a čekáme na zbytek. Ředitel zájezdu parkuje naši limuzínu na nevhodném místě, proto posílá hlídače, aby vše z povzdálí kontroloval. Ze základny bereme megafon, bubny, pár máváček a odebíráme se na sraz. Malou chvíli čekáme na jednoho člena, ale ten se již dávno nachází v busu. Když se to zjistí, razíme k zážitkům a mnohem dál.

Cesta ubíhá v alkoholovém opojení, probírání různých témat. Posádka autobusu požaduje „luleč“, zastavujeme na benzině, kde nakupuje palivo k posilnění. Další zastávka je u „naháče“, kde si dávám franfurstkou polévku, muffin a na to ruskou zmrzlinu :-). Za Prahou nabíráme Holanďana. Společně s ním dorážíme před stadion cca hodinu předem. Dostávám lístek a mažu na stadion.

Sektor zdobíme vlajkami Modrobílá Šlechta, Gioventu, divize Dětkovice, Bukovinka a divize Praha. Rozjíždí se support. V sektoru se posílají mávačky, ale to se některým nelíbí, že bohužel nevidí na hokej. První a druhá třetina, co se týče hry, byly celkem obstojné. Ale to o třetí již říct bohužel nejde. Co se týče počtu komeťáků, troufám si říct, že velmi pěkné číslo. Odhadoval bych kolem dvou stovek. Ve třetí třetině zahoří ještě nějaká ta dýmovnice.

Po konci zápasu se hráči sjíždí pod sektor se rozloučit. Mlčíme, vrháme neklidné pohledy. Po zápase před autobusem čekáme na hráče, abychom hodili kousek řeči. S příslibem, že v neděli to bude lepší, mizíme domů.

Po cestě děláme přestávky, abychom si mohli nabrat kamení na opravu rodinného baráku. Každý to vzal za své. Někdo se dal na spánek, ale valná většina ochutnává různé kvalitní lihoviny. Něco kolem 1:30 hod přijíždíme do Brna.

Ti nejsilnější pokračují do jednoho nonstopu. Servírka nám nechce načepovat pivo, ale po dlouhém přemlouvání jich nám pár načepuje. Hlad je svině, a tak si dávám kvalitní kebab s nemálo pikantní omáčkou, kterou pocítím za pár hodin na záchodě J. Volám tatovi o odvoz domů. Přistavený taxík u Grandu nás nabírá a mažeme domů. Po cestě ještě odvážíme speakera Pinďu do Dětkovic. Do postele se dostávám něco málo před pátou hodinou ranní.

Za mě to byl povedený výjezd, co se týče supportu a zábavy. Jelikož to byl můj první autobusák, tak se z mé paměti určitě nevytratí.

-Charin-