Po venkovních prohrách v Litvínově a Mladé Boleslavi tentokrát pokračujeme v relativně rychlém sledu „českých“ výjezdů na nejzápadnějším místě naší extraligové mapy, tedy v Karlových Varech. Datum ani čas začátku utkání, tedy úterý v 17:30 nám ani tentokrát příliš nenahrává, avšak i přes tuto komplikaci nakonec naše divize na zápas vypravuje dvě auta. Na rozdíl od výjezdu do Mladé Boleslavi najíždíme od už počátku na tu správnou (leč krátkou) dálnici a do místa konání zápasu tak dorážíme s celkem solidní rezervou. Jediná komplikace nastává při parkování; u místní KV arény se sice nachází relativně rozlehlé parkoviště, to však dle všeho slouží jako jediné parkoviště pro celé Karlovy Vary i okolí. A tak když po několika minutách auto konečně na okraji parkoviště zaparkujeme, ihned k nám míří místní policistka, která nás informuje, že „tady parkovat nemůžeme“ a náš řidič je tak nucen pokračovat v hledání parkovacího místa v okolí stadionu.
Do samotné arény vcházíme naprosto bez problémů, místní security totiž nezajímají dokonce ani batohy; pokud by to tímto způsobem fungovalo na všech hokejových i fotbalových stadionech, nikdo by se pravděpodobně nezlobil. V sektoru hostí se nakonec dle očekávání schází přibližně třicítka fanoušků Komety, které doplňuje i několik fanoušků plzeňské Škody. Na zábradlí uprostřed sektoru vyvěšujeme naši divizní vlajku, vedle které se vyjímá vlajka Gioventu Fanatics, během zápasu v našem sektoru příležitostně vlají i dvě mávačky. Stadion jako takový je zaplněn velmi sporadicky, přičemž oficiální údaj o návštěvnosti pro tento zápas činí 3 199 diváků, tedy přibližně polovina zdejší kapacity, místní totiž na tribuny evidentně nepřilákaly ani relativně dobré výkony jejich týmu v počátku extraligového ročníku. Atmosféra v první třetině je oboustranně velmi slabá, v našem kotli fandí pouze přibližně desítka lidí, nevyužíváme tudíž ani jeden ze dvou přítomných megafonů. Od druhé třetiny dochází z naší strany k jistému zlepšení, zapojujeme více chorálů a mezi jednotlivými pokřiky neděláme tak velké mezery, což našemu fandění jednoznačně prospívá, Plzeňáci v našim kotli pak přispívají několika pokřiky namířenými proti našemu dnešnímu soupeři. Ten sice ve druhé třetině střílí dvě branky, naši hráči však v posledním dějství radikálně zlepšují hru a zápas otáčejí. To má pochopitelně elektrizující vliv na naše fandění, které je ve třetí třetině jednoznačně nejlepší z celého zápasu. Zbytek zápasu si celkem užíváme, po jeho skončení dáváme s hráči klasickou děkovačku a vyvoláváme Karla Vejmelku. Domácí kotel se dnes prezentoval spíše (pod)průměrným výkonem bez jakýchkoliv optických prezentací. Většina ostatních diváků okamžitě po skončení utkání mizí a my tak během chvíle zůstáváme na stadionu prakticky sami s třemi body!
J.S. Divize Praha
