Cajzl (Pražská) divize si udělala sobotu (30.11.) výjimečnou. Na toto datum se podařilo domluvit návštěvu slovutného Jida a pár dalších kamarádů ze štatlu. Po nedlouhé době, kdy jsme se účastnili dobře zorganizovaného fočusového turnaje kamarádů ve štatlu, je tu opět další akce. Myšlenku k ní mi vnuknul Samubo, z nevinného dotazu jednoho našeho společného oběda kdesi na Strahově.
Dopoledne vyrážím s omladinou za kamarády do cajzlu, a tentokráte cestuju s omladinou (oba dva) výjimečně bez auta. U nás na lontu jsou lidi značně překvapení, když usedáme v modrobílém do busu.
Před holešovickým stadionem se nás schází cca 20, na divizi hodně slušné číslo. Mladíci v těch nejkrásnějších dresech zatím netuší, jaký budou mít dnes parádní support. Myslím, že překvapení je i pro celou halu. Nemůžu si pomoct krátké odbočky, tato hala skrývá krásné vzpomínky na parádní bitvy z minulosti, a tak trošku nostalgicky člověk obchází všechny místa, kde tenkrát všechny ty parádní bitvy dopadly v náš prospěch.
Od prvních minut rozjíždíme fandění s podporou bubnu a megafonu. Ve vší skromnosti se snažíme udělat borcům na ledě maximálně domácí prostředí. A jelikož máme s sebou spoustu potěru, tak fandíme prostě! Jedou vály, jako Sparta zanedbaná je, Pražský bundy. A když se na place přiostří, tak pustíme (a zde se nemůžeme dohodnout) Zašlapte do ledu ty klíče anebo Zašlapte do ledu topiče (co je správně nechávám na laskavém úsudku čtenáře). Radovali jsme společně s mládežníky v dvanácté minutě, kdy zakončil do sparťanské obrany výpad Dominick Vašíček. K mému překvapení rozjíždíme krom krátkých úderných i složitější chorály jako princeznu, šlechta jsme my…. Stav po první třetině (0:1) nám udělal velkou radost.
Ve druhé třetině navazujeme obdobným supportem jako jsme končili třetinu první. Cca ve třetí minutě druhé třetiny chystáme prskavky a Raketou na Mars, čehož si všímá i místní komentátor na onlajnech. Na druhé straně barikády se objevuje (asi dodatečně povolaná) sparťanská holčina (no, kdo viděl fotky u nás ve skupině, tak s holčinou asi souhlasit úplně nebude :-). Já určitě neumím spíkrovat, a tudíž nechci do tohoto těžkého povolání kecat. Více než rozjet jakýkoliv slušný support spíše umí brečet a svolávat veškeré rudé osazenstvo se záluskem na naše symboly, což v tuto chvíli vůbec netušíme a věnujeme se našemu fandění. Za zmínku z této třetiny stojí naše prapodivná přesilovka, kdy nejdříve inkasujeme po velké hrubici gól do prázdné. Naštěstí hned záhy nám vrací vedení Honza Holomý.
Před vstupem do třetí třetiny jdou ti více šťastnější pozdravit kluky přímo k ledu. Díky pozdějšímu návratu mezi naše barvy, jsem měl možnost zaslechnout naši podporu i na druhé straně stadionu a musím smeknout, duo Luky a Radovan to rozjíždějí (na naše poměry) opravdu více než slušně. Bohužel v 52 minutě nás sráží sparťanská přesilovka a vyrovnání z hole Routa. Jde se do prodloužení, před kterým s námi žertuje obsluha ukazatele skóre. K naší radosti se na ukazateli postupně objevuje stav až 2:6, což kvitujeme skandováním a potleskem. Za zmínku stojí rovněž brankový rozhodčí hned před naším kotlem. Ani on nemá radost z konečného výsledku po základní hrací době.
Prodloužení nerozhodlo, utkání musely rozseknout až samostatné nájezdy, kdy zápas rozhodl bohužel domácí Krutil. Naši modrobílí střídají brankáře. Nájezdy k velké radosti Radovana bude chytat Kuba Kubík!
Na juniorech bylo podstatný, že jsme se hlavně všichni, včetně kluků na ledě dohromady bavili.
I přes prohru dáváme s klukama na ledě Komeťáka a vyvoláme zpět na led brankáře Matěje Rachůnka. Krátce pozdravíme kluky u šatny, na focení si zavoláme všechny Kubíky, co byli přítomni.
Po špíle usedáme do aut, kdo se nevešel tak do krtka a valíme na Mikulášskou. Zábava je plánovaná do Řeporyjského pivovaru. Z našich velkých plánu nás odradí technika, takže stihneme akorát rozdat modrobílému potěru mikulášskou nadílku, poté volná zábava, zábavná tombola, dárek od Jida pro všechny zatoulance mimo štatl.
Díky všem za spoluorganizaci, za dárky pro šropály, a hlavně za zábavu.
Tomáš z cajzlu
