V rámci dvanáctého kola letošního ročníku extraligy zavítala Kometa na led severočeského Chomutova, u čehož pochopitelně nemohla chybět ani naše divize. Na tento zápas nakonec vypravujeme jedno auto o třech lidech - naší vyšší účasti brání především fakt, že se hraje v pátek již od 17:30, což by pro spoustu lidí bylo příliš brzy i za předpokladu že by se hrálo v Praze. Naše cesta po, stále nedostavěné, dálnici D8 probíhá bez problémů a do města, které by v případě pořádání soutěže o nejošklivější město ČR mělo minimálně finálovou účast zajištěnou, dorážíme něco po páté hodině.
Před místní SD arénou je k vidění relativně hodně hodně fanoušků v brněnských barvách, přičemž v sektoru hostí se nás schází přibližně sedmdesát, což je vzhledem k termínu i vzdálenosti (cca 330 kilometrů od Brna) počet celkem dobrý. Kromě několika lidí přímo z Brna se na místě nachází naši fanoušci z Chomutova, Litvínova , jižních Čech a dalších koutů republiky. Plusem je určitě fakt že na místě nechybí buben, co nám však tentokrát schází je megafon. Ještě před úvodním buly probíhá diskuze se skupinou místních intelektuálů ze security na téma „umístění bubnu“. Intelektuálové nakonec pomocí vytříbené argumentace přesvědčují bubeníka k umístění bubnu na sedačku, což v průběhu zápasu mírně snižuje jeho hlasitost. Těsně před začátkem utkání rovněž dochází k prezentaci domácího kotlíku, který vytahuje „choreo“ s nudným a neustále omílaným citátem „Kdo bojujemůže prohrát, kdo nebojuje, už prohrál“ doplněným logem místního klubu. Problémem této prezentace je však fakt, že se očividně jedná o profesionálně vyrobenou plachtu. Otázkou je, zda to v případě Chomutova vůbec někoho překvapí…
Náš kotel se v průběhu zápasu, až na několik občasných výjimek prezentuje téměř výhradně krátkými pokřiky. V průběhu prvních dvou třetin má fandění spíše průměrnou, místy možná i podprůměrnou úroveň, avšak ve třetí třetině se spolu se zlepšeným výkonem našeho týmu zlepšuje i náš support. Do rozeřvávání se v průběhu zápasu pouští více lidí, někteří více úspěšně, někteří méně… Support domácích je (překvapivě) hodně slabý, a abych řekl pravdu, tak nebýt jejich dvou bubnů, měl bych po většinu zápasu problém jejich kotel na stadionu vůbec lokalizovat. V průběhu zápasu se ale pouští do několika provokací vůči našemu týmu, na které však patřičně odpovídáme, přičemž neopomeneme ani náležitě „pozdravit“ místního trenéra. Nejlepším momentem zápasu je z našeho pohledu (jak na ledě, tak na tribuně) bez pochyby předposlední minuta, kdy Marek Kvapil svým druhým gólem v zápase vyrovnává na 3:3, v následujícím prodloužení však bohužel inkasujeme a z nevzhledného města jménem Chomutov si tedy odvážíme pouze jeden bod.
Již za dva týdny nás čeká sváteční zápas v naší „oblíbené“ Mladé Boleslavi, kde se jistě sejdeme v ještě větším počtu v Chomutově, a naše divize bude opět u toho!
- J.S. - Divize Praha -
